Skoro jarní Koryčany
My čekali jaro, a zatím přišel mráz... Jaro se patří náležitě přivítat a sotva skončí měsíc hladu, už mě to táhne do Koryčan k ohni, mezi přátele. Letos to nevyjde, protože jedeme na kurs horsemanshipu s Vaškem Bořánkem. Domluvili jsme se tedy s Freďákem, že k němu zajedu sólo.
Na Hipu to žilo, jako vždy. Matýsek na mě překvapeně mžoural a radostně drmolil, že nemá rád překvapení. Hosteska už týden spala v seně v naději, že pomůže na svět hříbátkům. Její unavené oči prozrazovaly, že si moc neodpočinula. Večer přijel i Vašek Želvák a můj šaman Indoš, se kterým jsme proklábosili půl večera. Prohlížela jsem si Freďákovu kroniku z jeho mladých trampských let, popíjela tramín červený a společně s ostatními si pochutnávala na kančí a dančí pečínce, kterou jsem s sebou přivezla.
Ráno jsem si zastřílela z luku, který přivezl Indoš činžák, čili panelákový Indián. Umí vyrobit luk i šípy, vyčiní si sám zvířecí kůže a ve cvalu dokáže trefovat z luku terče. Mířila jsem přesně, moje šípy ale lítaly trochu vysoko. Kdyby tam ovšem stál bizon, určitě bych se trefila :-) Dokonce jsem z Indoše vymámila slib, že mi taky zhotoví nějaký jezdecký indiánský luk. Ještě před obědem jsme vyjeli s Freďákem koňmo na hotel Relax. Dostala jsem přidělenou tmavou hnědku Kamej. Prý trochu vyhazuje a zlobí, ale jinak milá holka. Když jsem k ní vešla do boxu, přivítalo mě cvaknutí zubů. Vysvětlily jsme si to a kobča rychle pochopila, že její škleby a zastrašování na mě neplatí. Musím říct, že jsem se bezva svezla. Neměla jsem s ní žádný problém.
Cestou mě Fred učil poznávat stromy. Když to má listy, ještě to jde. Ale v zimě... Navíc v Koryčanech snad roste úplně všechno, osiky, duby, javory, jasany, janovec, akáty, modříny, habr... Musím to do příští návtěvy vypilovat, ať nevypadám jako úplné pako. Na Relaxxu nás čekalo milé překvapení, pořádaly se tady zvěřinové hody. Dala jsem si kančí steak s hranolkama, takže jsem stěží vylezla zpátky do sedla. V Koryčanech bylo super, díky Freďáku.
V neděli jsem si vyjeli ještě s Poděsem. Počasí nám nepřálo, koním to klouzalo. Celou cestu byli hodní, ale na zpáteční cestě se černý dral příliš dopředu a nelíbilo se mu, že ho omezuju v jeho rozletu. Zkusil na mě kozla a vypral oběma zadníma, za což si vysloužil malou lekci. Jsem už přece jen starší kus, takže jeho pubertální kousky mi občas lezou na nervy. Budu si asi muset zase brát ostruhy...
Komentáře
Přehled komentářů
jo v hipu tam je dobře :-¨)Luke umí dobře sřílet
Neboj
(Iva, 15. 3. 2010 13:07)Vzhledem k tomu, že by objekt musel být velký jako bizon, abych se trefila, nemusíš mít, Peti, strach :-)
Paráda
(Peťa, 13. 3. 2010 18:35)Muselo tam být super :-) s lukem ti to luší :-) až budeš mít svůj , tak snad nás tu netrefíš :-)
:-)
(hipo, 18. 3. 2010 19:42)